Na komunisty s rozumem a beze strachu

S komunisty se prý nemá mluvit a měli by být zakázáni. Objevují se stále nové snahy udržet KSČM v izolaci nebo ji odstranit z politického života. Záměr zbavit se komunistů je jistě správný, ale je správná i zvolená metoda? A jak velkou hrozbu KSČM vlastně představuje?

Hrozí nám Vítězný únor?
Nejčastěji slyšíme, že komunistická strana se za patnáct let vůbec nezměnila a jejím cílem je nastolení diktatury proletariátu. To není pravda. KSČM byla 15 let odstavena od centrální výkonné moci, má demokratickou vnitřní strukturu založenou na svobodných volbách funkcionářů, několikrát vyměnila svoje vedení. Je součástí vládnoucích koalice v mnoha městech a obcích ČR a její poslanci v Poslanecké sněmovně patří k těm pracovitějším. Korupčnící a mafiáni mají dnes kontakty hlavně v ČSSD a ODS, které privatizovaly státní majetek; KSČM jim nemá co nabídnout.
Hrozit opakováním situace z roku 1948 může opravdu jen ten, kdo netuší, co se tehdy dělo. Jak si komunisté připravovali půdu celou válku, měli tajné členy v ostatních stranách, posilovali ty silové složky, které měli pod kontrolou, vytvářeli vlastní ozbrojené struktury, zbavovali se svých protivníků, vyvolávali umělé aféry, vedli ozbrojený boj proti demokratickým silám. To vše s podporou Moskvy a čtyřiceti procent českých voličů. V rozhodující okamžik měli většinu ve vládě, díky níž zabránili předčasným volbám. Nic takového se dnes neděje ani v náznaku. KSČM kritizuje vývoj po listopadu 89', ale nenavrhuje návrat k systému před ním.
Poškození hospodářství
Centrální výkonná moc částečně v rukou komunistů neohrozí naše občanská práva, ale může poškodit české hospodářství. KSČM by chtěla zastavit reformu důchodů, zdravotnictví i školství a jen do nich nalívat více peněz. Tím by se zrychlilo zadlužování státu, ohrozilo přijetí Eura, snížilo mezinárodní hodnocení české ekonomiky, zastavil příliv zahraničních investic, zpomalil růst, zvýšila nezaměstnanost. Pravděpodobně by rostly daně, regulace, byrokracie a obecně by se zhoršily podmínky pro podnikání růstem státní byrokracie a regulace.
Zahraniční politika
Nejnebezpečnější by byl vliv KSČM na zahraniční politiku: oslabení vlivu (možná izolace) ČR v západních strukturách (EU, NATO,...). Blízké kontakty komunistů na totalitní režimy představují bezpečnostní riziko pro Západ. Česko by přestalo podporovat disidenty na Kubě, v Barmě nebo v Tibetu.
Odblokování politického systému
KSČM pravidelně obsazuje šestinu až pětinu křesel v Poslanecké sněmovně PČR a její nulový koaliční potenciál vede k dlouhodobému zablokování českého politického systému. Stačí zrekapitulovat posledních osm let: menšinová vláda ČSSD s podporou ODS (v podstatě velká koalice), potom vláda s většinou jednoho či dvou hlasů potácející se od jedné krizi ke druhé. Čeští politici řeší plýtvají většinu své energie na boj o moc uvnitř stran, mezi stranami a uvnitř vládní koalice. Na řešení problémů státu už jim nezbývá čas.
Z izolace komunistů profitují především lidovci, kteří zůstávají jediným koaličním partnerem pro obě velké strany. Také proto budou chtít udržet KSČM v izolaci co nejdéle.
Správný postup vůči KSČM zvolil předseda vlády Paroubek. Používá lehký odvar staré komunistické taktiky "rozděl a panuj": naznačuje KSČM, že pokud se změní, není účast na výkonné moci v budoucnosti vyloučená. V KSČM díky tomu posilují názory, kterým už nestačí opoziční lavice v Parlamentě. V budoucích koaličních vládách KSČM a ČSSD budou komunisté vždy tím slabším partnerem. Hranice jejich potenciálního volebního zisku je totiž někde kolem 25%, kdežto sociální demokraté mohou získat až o dvacet procent víc. Proevropská a protržní ČSSD je proto zárukou, že se extrémní prvky komunistického programu neuskuteční.
KSČM ztratí mediální tvář protestní a antisystémové strany (ve skutečnosti jí už dávno není), naštvaní voliči zjistí, že není o nic lepší než ostatní partaje. Skalní bolševici postupně vymřou (počet členů KSČM stabilně klesá). V daleké budoucnosti se možná KSČM sloučí s ČSSD. Podle Pravdy je to ten správný způsob, jak zbavit Čechy komunismu!