Hrdinové naší doby
Napadlo mě, že když někdo zvrátí rozhodnutí o uzavření podniku s několika sty zaměstnanců, zachrání tak jejich pracovní místa a pomůže zachovat výrobu, která trvá minimálně od dob První republiky (pokud vím, ale asi je to déle), tak je to vlastně hrdina. Navíc je to cizinec, který není na zachraňované továrně existenčně závislý. Intelektuální čtenáři Pravdy (všichni tři) s tím možná nebudou souhlasit, ale já v tom vidím svého druhu hrdinství.
4 Comments:
Omyl Kalinko!
Tahle zachráněná fabrika je na Kralupsku, totiž v Nelahozevsi, rodišti slavného Antonína. A zachránil ji jeden Anglán.
Ale máš pravdu. Na Broumovsku je zase Veba, kterou zázračně udržuje při životě její generální ředitel. Zatímco ostatní textilky padají jako hrušky po dešti, Veba Broumov jede. Už se ji snažilo pár "Pražáků" z IPB vytunelovat, ale naštěstí se to nepovedlo. Snad ještě pár let vydrží, živí mě totiž ;-)
Ještě k tomu bohatému investorovi: ten právě chtěl tu fabriku zavřít, už bylo rozhodnuto, výroba mýdla přestěhována do Brazílie, výroba kosmetiky zrušena, zůstala jen maragarínka a s tou to bylo nahnuté. Onen anglický manažer se nepozvaný ocitl na několika mítincích vedení koncernu, předvedl jim svůj projekt záchrany továrny, a oni mu to schválili. Prostě rytíř bez bázně a hany ;-)
Úplně od tématu, ale obrat "padat jako hrušky po dešti" ja opravdu kouzelnej...:-)
Padaj hrušky po dešti?
Asi ne.
Asi to měly být houby.
Jenže ty nepadaj, ale naopak rostou po dešti.
Padaj jako hrušky. Ale kdy? Na podzim?
Uf!
Okomentovat
<< Home