Pražské premiéry 2006

Za nevelkého zájmu médií a ještě menšího zájmu diváků proběhl minulý týden v Rudolfinu festival soudobé vážné hudby Pražské premiéry. Podařilo se mi stihnout tři koncerty a ničeho nelituji! Hrála se sice hudba historií ještě neprověřená, ale o to víc vzrušující bylo ji objevovat. Jelikož nepřišlo obvyklé snobské publikum, turisté ani bombónky cumlající důchodkyně, soustředenému poslechu nic nebránilo. Chci se podělit o následující poznatky:

1. Nejlepší soudobá vážná hudba není vážná, ale je hravá a veselá. Taky není symfonická, ale komorní. Když totiž dostane skladatel k dispozici celý stohlavý symfonický orchestr, svádí ho to k důté pompéznosti.
2. Hráči by měli umět i zpívat nebo alespoň vykřikovat nefalešně. :-)
3. Existuje profese "měřiče délky potlesku". Pracovními nástroji jsou stopky, tužka a papír.
4. Hvězdou mezi skladateli vážné hudby můžete být i když jste se narodili v roce 1982. Jako Marijn Simons.