The Prostitutes v Reflexu

PRAŽSKÉ PROSTITUTKY

Baskytara trčí z nahrávky jak otevřená zlomenina, z pozadí se ozývá kytara, prodírá se přes rychlé přechody bicích, nad tím povlávají syntezátorové linky a středem útočí polorecitativní zpěv, kázání frustrace a deprese. Není řeč o Joy Division, ale o české skupině THE PROSTITUTES, vedené britským zpěvákem Adrianem T. Bellem. Zmiňovaná slavná postpunková kapela Iana Curtise je na debutu Get Me Out Of Here přítomna ve všech skladbách, ale to vůbec není podstatné! Jedna věc je totiž zhlédnout se ve zbožňované kapele, věcí druhou natočit desku se stejným charismatem. A to se pražským Prostitutkám podařilo - jejich zdánlivé neumětelství (ve skutečnosti žádný nástroj není bezmyšlenkovitě drhnut jak valcha při prádle - pozorný poslech odhalí řadu filigránských motivů, vzájemně propletených do strhující rockové masy, jež má sílu demosnímků Sex Pistols) má v sobě obrovskou energii - bicí drkotají jak kočár na polní cestě, nad nímž hřmí basové hromy a kolem kytarové kvílení větru, které přehlušuje naléhavý hlas, o jehož nositele je možné se jen obávat. Nic pro milovníky instrumentální ekvilibristiky či nových hudebních postupů, o tom takhle deska není, a věřím, že ani být nemá. Tohle je neuvěřitelně přesvědčivá deska, autentická, garážová, sdělná a pořádně naštvaná; chápu to - čemu se taky v téhle době smát?! Každopádně podobné pocity na mě v posledních letech dýchly jen z prvotiny newyorských Strokes, ale od debutu Moimir Papalescu & The Nihilists jsem na tuzemské scéně neslyšel silnější album! Tyhle prostitutky stojí za všechny prachy!

Honza Dědek